"V těchto regionech je ovzduší nejzatíženější, proto je nutné průběžně sbírat data a následně je vyhodnocovat," uvedl náměstek hejtmanky pro oblast životního prostředí Miloš Petera (ČSSD).

Kvalita ovzduší se na třech stanicích na Kladensku měří již od poloviny osmdesátých let. V roce 2005 SE měření rozšířilo ještě o sledování těžkých kovů v ovzduší. "Cílem je dlouhodobé mapování a případná regulace znečišťujících látek," říká Miloš Petera (ČSSD). Poskytovatelem bude na základě rozhodnutí Rady nadále Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem.

Rada také schválila financování Stanice automatického imisního monitoringu v Mladé Boleslavi, která sleduje koncentrace suspendovaných částic PM10, PM2,5, oxidů dusíku NOx, přízemního ozónu O3, benzenu a údaje o doprovodných meteorologických veličinách. Veškerá aktuální data se průběžně zveřejňují na webových stránkách ČHMÚ a také se ukládají v databázi Informačního systému kvality ovzduší (ISKO). "Zdrojem těchto škodlivých emisí jsou zejména lokální topeniště, silniční doprava a dále veřejná energetika, výroba tepla nebo zemědělství. Znečištění ovzduší těmito látkami má prokazatelně negativní dopady na lidské zdraví," zdůvodňuje potřebnost monitoringu náměstek hejtmanky Miloš Petera. V tomto případě měření zajišťuje ČHMÚ.

Provoz monitorovacích stanic je financován z kapitoly Odboru životního prostředí. Rada Středočeského kraje dnes na svém zasedání schválila také navýšení rozpočtu této kapitoly o příjmy z poplatků za znečišťování ovzduší. Čtvrtina z výnosu z poplatků za znečišťování ovzduší jsou totiž od roku 2017 příjmem kraje, na jehož území se stacionární zdroj nachází (65% je příjmem Státního fondu životního prostředí ČR a 10% příjmem státního rozpočtu). Středočeský kraj díky tomu za loňský rok získá navíc 1 054 100 korun.