Javory, jasany, břízy, lípy, buky, habry, magnolie, ale také ovocné stromy nebo desítky dalších keřů, jako jsou ptačí zob, pámelník, hlošina, meruzalka či růže svraskalá, které mají především nabídnout potravu ptactvu v blížících se zimních měsících. Výsadba nové zeleně na Mladoboleslavsku započala symbolicky 20. října. V den, který je celosvětově vnímán jako Den stromů.

Během následujících sedmnácti dní se společnými silami podařilo vysadit celkem 304 nových stromů. Konkrétně šlo například o čtyři desítky listnatých stromů u sportovního areálu mezi ulicemi Na Radouči a Václavkova, patnáct třešní za mladoboleslavským bike parkem, třicet ovocných stromů za obecním úřadem v Dalovicích, dvacet třešní u obce Čistá, stejný počet dalších ovocných stromů na cyklostezce z Mladé Boleslavi do Řepova, dvacet jeřábů za mladoboleslavským psím cvičištěm, čtyřicet ovocných stromů v obci Vinec, či dalších pětašedesát ovocných stromů v obci Ošťovice-Střehom.

Některá vhodná místa k výsadbě se podařilo najít i díky iniciativě Zelená města, kterou na jaře spustil Nadační fond Škoda Auto. Většina výsadby byla realizována díky nadšení dobrovolníků, kteří se do ní zapojili také na základě výzvy Sázíme stromky pro potomky, za kterou stojí Nadační fond Škoda Auto, Český svaz ochránců přírody Klenice, Ekocentrum Zahrada DDM a Škoda Auto Vysoká škola (ŠAVŠ).

"Snažíme se podporovat projekty, které mají konkrétní význam pro každého obyvatele mladoboleslavského regionu, a témata spojená s přírodou k tomu bezesporu patří. Zamýšlíme se tak nad tím, co můžeme udělat pro to, abychom žili více v souladu s přírodou, a podpořili její biodiverzitu a hledáme možnosti, jak přiložit ruku k dílu. Za tímto účelem jsme se také spojili s partnery, kteří se těmto tématům dlouhodobě věnují, a společně chceme dělat maximum pro dobrou věc," uvedl ředitel Nadačního fondu Škoda Auto Ladislav Kučera s tím, že velký dík patří také sdružení ČSOP Klenice, ale především všem dobrovolníkům, kteří se do akce zapojili.

Stranou nezůstalo ani město Mladá Boleslav, které sázelo především vzrostlé stromy. Čtyřicet jich vysadilo v areálu 7. a 8. základní školy a dalších padesát podél cyklostezky Hejtmánka - Bezděčín. Právě tato lokalita se stala symbolem spolupráce mezi všemi subjekty. V sobotu 6. listopadu zde bylo za účasti desítek dobrovolníků vysazeno sto keřů, které byly umístěny mezi již městem zasazené vzrostlé stromy.

Sází se zpravidla v době vegetačního klidu, prozrazuje odborník

Obecně platí, že drtivou většinu druhů stromů lze sázet právě v průběhu podzimu, popřípadě začátkem jara. "Termíny jsou vázány na období vegetačního klidu. Podzimní výsadba je však příznivější," podotýká Lucie Olišarová z Nadace Partnerství. Důvodem jsou zpravidla nižší teploty a větší míra srážek. "Samozřejmě i zde jsou výjimky. Třeba u teplomilných druhů, jako jsou meruňky a broskvoně, které sázíme zpravidla v předjaří, protože ve zmrzlé půdě se nevytváří kořenové vlášení," upozorňuje.

Při výsadně je ovšem potřeba brát v potaz i další důležité okolnosti. Například velikost dřeviny. S tím souvisí také její vhodné umístění. "Na to se často zapomíná. Musíme pamatovat na to, že kořeny by neměly poškodit inženýrské sítě a zasahovat do ochranných pásem," tvrdí Olišarová.

"Dále je třeba posoudit, jestli je dřevina jedovatá, takovou pak nevysazovat na sídliště, případně k dětskému hřišti. Stejně tak alergici určitě neocení, když jim před domem poroste bříza nebo vrba," poznamenává. "Faktorů je samozřejmě mnoho, proto je vždy vhodné se poradit s odborníkem," dodává Olišarová s tím, že i po výsadbě je potřeba o strom nadále správně pečovat, ať už jde o dostatečnou zálivku, ochranu kmene nebo vyžínání.

Sázení nových stromů má velký význam. A to jak pro přírodu, tak pro lidstvo. Kromě toho, že stromy jsou zdrojem potřebného kyslíku a také dřeva, dále například pomáhají zadržovat vodu v půdě, zabraňují erozi a sesuvům půdy, jsou zdrojem potravy a sídlem živočichů. Mají však také pozitivní vliv na zdraví člověka, a to jak po jeho fyzické, tak duševní stránce. Je totiž dokázáno, že pobyt v přítomnosti rostlin a stromů snižuje v těle množství kortizolu, což je jeden ze stresových hormonů.