SDÍLENÉ PRACOVNÍ MÍSTO
Zavedení sdíleného pracovního místa bude znamenat, že se zaměstnavatel může dohodnout, že se o jednu pracovní pozici mohou podělit dva nebo více zaměstnanců s kratší pracovní dobou a stejnou pracovní náplní. Ti si sami budou moci rozvrhnout pracovní dobu, jak jim to bude nejvíce vyhovovat. Mohou si vzájemně pomáhat, vycházet si vstříc a zaměstnavatel má jistotu, že tam někdo z nich bude. "Sdílené pracovní místa je další způsob, jak můžeme podpořit rodiny. Je to možnost, jak rodičům s malými dětmi usnadnit slaďování rodinného a pracovního života. Výhodné to bude i pro zaměstnavatele, protože spokojenější zaměstnanci odvádějí svoji práci lépe," komentuje opatření ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Flexibilní formy práce mohou pomoci rodičům s malými dětmi v návratu do práce po rodičovské dovolené nebo k udržení kontaktu se zaměstnavatelem během ní. Umožní zůstat v pracovním procesu seniorům, kteří chtějí pracovat, ale již ne na plný úvazek nebo osobám, které pečují o své blízké, popř. absolventům.

SPRAVEDLIVĚJŠÍ NÁROK NA DOVOLENOU
Další plánované opatření směřuje ke změně ve výpočtu nároku na dovolenou. Nová koncepce počítá se spravedlivějším výpočtem nároku na dovolenou, místo odpracovaných dnů (směn), bude nárok vycházet z odpracovaných hodin. Stávající systém vznikal v době, kdy na pracovním trhu téměř nebyla flexibilita, a je tedy problematický hlavně u kratších a krátkodobých pracovních úvazků, které se snaží MPSV podpořit. Zaměstnanci na krátké úvazky mají mnohdy právo na mnohem menší část dovolené, než by si poměrně zasloužili (současný výpočet přiznává dovolenou za kalendářní rok až po šedesáti odpracovaných dnech). Dnes například zaměstnanec, který pracuje 1 den v týdnu 10 hodin, má na konci roku odpracovaných 52 směn. Protože se nedostal přes 60 směn, má nárok jen zhruba na den a půl dovolené (při 60 směnách by měl již 5 dnů dovolené). Oproti tomu jiný zaměstnanec, který pracuje 5 dní v týdnu 2 hodiny, za rok odpracuje stejný počet hodin jako ten první, ale má nárok na 25 dnů dovolené.

ZVÝŠENÍ NÁHRADY POZŮSTALÝM
Podle stávající právní úpravy náleží pozůstalým po zaměstnanci, který zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání jednorázové odškodnění v pevné výši 240 tisíc korun a na náklady na pořízení pomníku ve výši 40 tisíc korun. Tyto částky nepodléhají vývoji v čase, nereagují na inflaci ani na růst průměrného výdělku. Proto MPSV přišlo s návrhem, aby tyto částky byly napříště navázány na průměrnou mzdu. Finanční náhrada v případě úmrtí byla navržena jako dvacetinásobek průměrné mzdy, což dnes odpovídá zhruba 720 tisícům korun. U pomníku navrhujeme jeden a půlnásobek průměrného výdělku.

DORUČOVÁNÍ PÍSEMNOSTÍ
Další změny vycházejí z praktických zkušeností a komplikací při doručování písemností. Dojde ke zjednodušení při jejich doručování zaměstnavatelem. Ovšem ošetřeny budou také situace s obtížemi při doručování zaměstnavateli, který se fyzicky nenachází v místě zapsaném ve veřejném rejstříku, a tím znemožňuje doručení písemnosti. Toto bude nově řešit navrhovaná fikce doručení.

SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ NÁROČNOSTI
Novela rovněž přinese snížení administrativní náročnost, která je kladená na zaměstnavatele, a to tak, že se ruší povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání v případě ukončení DPP s výjimkou těch dohod, u kterých je prováděn výkon rozhodnutí srážkami z dohody o provedení práce nebo které zakládaly účast na nemocenském pojištění.