Vnitřní motivace k rozvoji mediální gramotnosti a kritického myšlení žáků a studentů vyučujícím nechybí. Jednotná koordinace na úrovni školy a podpora státu ale ano. Polovina vyučujících hodnotí své kompetence v této oblasti pouze na úrovni mírně pokročilé, čtvrtina se považuje za začátečníky a jen třetina vyučujících mediální výchovy se zúčastnila vzdělávací akce zaměřené na související témata. Polovina dotazovaných učitelů mediální výchovy přitom současně uvádí, že si materiály do výuky připravuje sama. Zároveň méně než pětina škol vyučuje mediální výchovu podle jednotné koncepce sestavené na úrovni školy.

Tyto skutečnosti vyplynuly z průzkumu Stavu mediálního vzdělávání na základních a středních školách mezi bezmála čtyřmi sty řediteli a šesti sty osmdesáti vyučujícími mediální výchovy na základních a středních školách v České republice, který pro vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v?tísni realizoval STEM Ústav empirických výzkumů. Předchozí částečně obsahově srovnatelné průzkumy proběhly v?roce 2018 (mezi vyučujícími mediální výchovy na středních školách) a 2017 (mezi řediteli středních škol). Součástí výzkumu byly i otázky týkající se vztahu a postojů respondentů k médiím a důvěry v ně, přístupu k nepravdivým zprávám nebo využívaných informačních zdrojů.

"Stav mediálního vzdělávání je dlouhodobě neuspokojivý, což potvrzuje i náš nejnovější výzkum. Na téměř pětině základních škol se podle vyjádření ředitelů mediální výchova nevyučuje vůbec. V případě středních škol je takových celkově desetina, u středních odborných učilišť pak skoro čtvrtina. Většina vyučujících se mediální výchově věnuje krátce a neabsolvovala ani žádné relevantní školení. Svou připravenost k výuce mediálních témat sami hodnotí jako nedostatečnou, uvádějí, že kvůli velkému objemu látky nemají na mediální výchovu dostatek času. Naprostá většina vyučujících si přitom sestavuje vlastní individuální výukový plán. Školy nemají ani jednotnou vzdělávací strategii a nijak nevyhodnocují výsledky mediální výchovy," komentuje výsledky průzkumu Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni.

"To vše se logicky projevuje na nízké úrovni mediální gramotnosti školáků, což ukázal i náš další výzkum publikovaný v únoru letošního roku. Potvrdil také značné rozdíly mezi různým typem škol. Sami ředitelé i vyučující však považují mediální vzdělávání za důležité, přičemž došlo k výraznému nárůstu takového hodnocení. Současně platí, že většina vyučujících se posilování mediální gramotnosti žáků věnuje na základě vlastního rozhodnutí ovlivněného i tím, že vnímají existenci dezinformací ve veřejném prostoru a chtějí posilovat kritické myšlení žáků a jejich odolnost vůči manipulacím. Vyučující jsou tedy motivovaní, což je důležitý předpoklad pro potřebnou změnu mediálního vzdělávání. Zároveň se ale domnívají, že stát takové vzdělávání nepodporuje, což chápeme jako výzvu pro relevantní státní instituce ke změně dosavadního přístupu. Náš nejnovější výzkum zohledníme v přípravě výukových materiálů, kurzů a dalších aktivit, aby co nejvíce naplnily očekávání ředitelů škol a potřeby vyučujících. Jeden svět na školách se mediálnímu vzdělávání věnuje v posledních letech intenzivně. To, že nás podle nejnovějšího výzkumu zná 80 % vyučujících ze středních škol a 64 % ze základních škol, je pro nás příležitostí i dlouhodobým závazkem, k němuž zodpovědně přistupujeme," doplňuje Karel Strachota.

Mediální vzdělávání považují za důležité ředitelé i učitelé

Vedení základních (88 %) i středních škol (86 %) považuje výuku mediální výchovy za důležitou. Mezi vyučujícími je vnímání její důležitosti ještě o něco vyšší než u vedení škol (90 % ZŠ, 95 % SŠ). Většina vyučujících také pozitivně hodnotí postoj svého vedení k této oblasti (73 % ZŠ, 70 % SŠ).

Na pětině základních škol a čtvrtině středních odborných učilišť se mediálnímu vzdělávání nevěnují vůbec

Navzdory rostoucímu vnímání významu mediálního vzdělávání i tomu, že je mediální výchova jedním z průřezových témat Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání, téměř pětina základních škol (18 %) podle tvrzení ředitelů mediální výchovu nevyučuje. U středních škol činí tento podíl 11 %. V případě středních odborných učilišť 23 %.